ODBĚR NOVINEK






Dotace na kotel- kotlíková dotace

Co je Kotlíková dotace?


Díky programu Ministerstva životního prostředí (MŽP) – Kotlíkové dotaci - je možné získat finanční příspěvek na pořízení kotle. Návod, jak získat dotaci a všechny související informace, naleznete zde.

V některých částech České republiky je dlouhodobě velmi znečištěné ovzduší, na čemž se ve velké míře podílejí neekologické a neefektivní kotle na tuhá paliva s ručním přikládáním.

MŽP se rozhodlo umožnit majitelům těchto neekologických kotlů pomoci vyřešit splnění zákonné povinnosti příspěvkem na nákup nového kotle a nákladů spojených s jeho výměnou (více konkrétních informací o Kotlíkové dotaci naleznete zde).

Finance pro Kotlíkovou dotaci získalo MŽP díky Evropské unii.

Kdy a kde žádat o Kotlíkovou dotaci?


O dotaci bylo možné v tzv. první vlně žádat na všech krajských úřadech nejdříve od ledna 2016, přičemž konkrétní termín příjmu žádostí o Kotlíkovou dotaci si určovaly jednotlivé kraje dle svých možností. I v současné době je v některých krajích možno podat žádost o Kotlíkovou dotaci. 

Druhá vlna kotlíkových dotací odstartovala.


Ministerstvo životního prostředí spustilo dne 16.3.2017 s ročním předstihem druhou vlnu kotlíkových dotací.  Ty významně zlepší kvalitu ovzduší v Česku, domácnostem ušetří peníze a zvýší i cenu jejich nemovitostí. V  nově vyhlášené výzvě kotlíkových  dotací bude mezi majitele rodinných domů prostřednictvím krajů rozděleno cca 3,4 miliardy korun  a bude vyměněno dalších až 35 tisíc starých kotlů. Příjem žádostí pro občany by měl proběhnout ve všech krajích nejpozději do 31.10.2017.

Nově není nutné realizovat mikroenergetická opatření, což přinese do rozpočtu na výměny kotlů dalších půl miliardy korun. Zavedeny jsou také dotační stropy na koupi zdroje. Právě díky zrušení požadavku na mikroopatření přispějí žadatelé o nový kotel méně ze svých zdrojů. „Kotlíkové dotace jsou revolučním dotačním projektem, který se nám podařilo nejen vymyslet, ale i vydupat ze země. S Evropskou komisí jsme hledali a nakonec i našli způsob, jak z evropských peněz přímo podpořit domácnosti, což z evropských dotačních programů běžně nejde. Výměna starých kotlů za nové a ekologičtější je přínosem pro nás pro všechny, protože právě lokální topeniště se zásadním způsobem podílejí na znečištěném ovzduší v ČR,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Mezi kraje bude v druhém kole kotlíkových dotací rozděleno dalších 3,4 miliardy korun. Ty je následně prostřednictvím krajských výzev přerozdělí mezi občany. Pro domácnosti to znamená další šanci získat dotaci na nový plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či automatický kombinovaný kotel. „Nově nebudeme podporovat kotle čistě na uhlí, ale pouze automatické kombinované kotle na uhlí a biomasu. Zájem o čistě uhelné kotle byl totiž v první výzvě minimální, tyto kotle tvořily pouhých 12 procent ze všech podaných žádostí. Další významnou novinkou je, že lidé nebudou muset provádět mikroenergetická opatření, díky čemuž nejen finančně, ale i administrativně ulevíme žadatelům a zároveň budeme moci z uspořených peněz podpořit výrazně více domácností. Celá půlmiliarda korun tak půjde rovnou na výměnu zdrojů. I díky tomu můžeme ve druhé vlně do konce roku 2019 vyměnit dalších 35 tisíc kotlů,“ říká ministr Brabec. K výměně chce Ministerstvo motivovat zejména občany v oblastech s nejvíce znečištěným ovzduším, kde jsou opakovaně překračovány limity škodlivých látek. Domácnosti v těchto prioritních oblastech automaticky získají bonus ve výši 7500 korun.

Maximální dotace „Oproti první výzvě jsme nově zavedli stropy na maximální výši dotace. Budeme mít zajištěno, že kotle nebudou kvůli konkurenci zbytečně předraženy, ale na žadatele to zároveň nijak nedopadne. Díky zrušeným mikroenergetickým opatřením se totiž celkově sníží obnos, který bude muset žadatel financovat ze svého. Například u nejoblíbenějších kombinovaných kotlů je to až o 7 tisíc korun méně, které bude muset domácnost doplatit na výměnu s dotací,“ doplňuje ministra náměstek sekce evropských fondů Ministerstva Jan Kříž. Zkrátka ale nepřijdou ani ti žadatelé, kteří by chtěli s výměnou kotle provést další energeticky úsporná opatření, např. vyměnit okna či částečně zateplit dům. „Pokud se majitel rodinného domu rozhodne, že vedle výměny kotle provede i některé z dílčích opatření z programu Nová zelená úsporám, tedy například vymění okna, dveře nebo zateplí strop pod nevytápěnou půdou, získá kromě dotace další bonus ve výši 20 000 korun, v případě instalace nového kombinovaného kotle dokonce až 40 000 korun,“ říká Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, a dodává: „Získání bonusu za zateplení je možné prakticky kdykoliv až do konce trvání programu Nová zelená úsporám. Žadatel si může požádat letos na kraji o dotaci na kotel a třeba na jaře příštího roku požádá na SFŽP ČR o dotaci na zateplení. Po realizaci opatření mu vyplatíme jak dotaci na zateplení, tak bonus za výměnu kotle.“ Mezi způsobilé výdaje bude možné zahrnout nejen náklady na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také náklady na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest.

Zapojení krajů Z programu mohou domácnosti čerpat na nový kotel desítky tisíc korun, další peníze pak mohou získat přímo od kraje či obce, které se do kofinancování také mohou zapojit. „Se všemi kraji budeme ještě jednat o vy- užití možnosti podávat žádosti elektronicky a zároveň budeme usilovat o to, aby kraje lidem umožnily předfinancování kotlů nebo proplacení neuhrazených faktur od dodavatele, což by zásadně usnadnilo financování výměn občanům, kteří nemají na nový kotel našetřené prostředky. Systém těchto plateb již v první výzvě aplikoval například Královéhradecký kraj a velice se osvědčil,“ říká ministr Brabec. Ministerstvo v rámci výzvy pro kraje stanovilo základní povinné podmínky, které musí kraje při vyhlašování podmínek pro občany dodržet. Zároveň jim dalo poměrně široké pole pro rozhodování, jak budou finální krajské dotace pro veřejnost vypadat. Základními a neměnnými podmínkami jsou např. výše dotace či povinný ekodesign všech nových kotlů, naopak např. to, zda kraj podpoří výměnu celé možné škály zdrojů, zda bude dotace proplácet žadateli, nebo přímo dodavateli, nebo jestli doplatí zbývající část dotace, je na rozhodnutí krajů. Své žádosti o dotační prostředky mohou kraje na Státní fond životního prostředí ČR podávat od 31. března do 28. dubna 2017.

První výzva kotlíkových dotací V 1. výzvě kotlíkových dotací podaly domácnosti z celé České republiky téměř 30 tisíc žádostí o dotaci na výměnu starého kotle za nový. Některé kraje přitom v současné době stále ještě přijímají žádosti v tzv. doplňkových výzvách. „Naše kotlíková revoluce, kterou jsme pro občany odstartovali v létě 2015, zatím běží výborně, o dotace je enormní zájem. To ostatně potvrdila smršť, která se strhla k doplňkové výzvě v Moravskoslezském kraji, kdy lidé vyhrazených 55 milionů rozebrali za pouhé tři minuty. Také přínosy výměny kotlů pro ovzduší, kterých ve třech vlnách plánujeme za 9 miliard korun postupně u 100 tisíc kotlů, budou nesporné. Podle vyhodnocení žádostí podaných ke konci roku 2016 bude díky výměně starých kotlů za nové naše ovzduší čistší ročně o 1 300 tun zdraví škodlivých tuhých znečišťujících látek, 0,7 tun rakovinotvorného benzo[a]pyrenu a sníží se i emise skleníkových plynů – u CO2 to bude o 168 750 tun,“ chválí ministr Brabec dosavadní průběh kotlíkových dotací. Největší zájem projevili žadatelé v rámci první výzvy kotlíkových dotací o kombinované kotle na spalování biomasy a uhlí  (36 % žadatelů), značný zájem byl i o tepelná čerpadla (22 % žadatelů), plynové kondenzační kotle (14 %) a kotle na biomasu (16 % žadatelů). Naopak nejméně žadatelů si řeklo o dotaci na nový čistě uhelný kotel (12 % žadatelů).

Doporučujeme Vám nezávaznou registraci již nyní – nezmeškejte svou příležitost!